Měli byste poslat motivační dopis, i když není vyžadován?

Opravdu byste měli napsat motivační dopis, i když k němu inzerát, na který reagujete, nevybízí? Je poměrně časově náročné psát dopis speciálně pro každé místo, na které chcete reagovat. Navíc existuje rozdíl, mezi průvodním a motivačním dopisem. Ten první je zpravidla součástí emailu jako text, ve kterém popisujete, jaké materiály posíláte v příloze a děkujete, že se o místo můžete ucházet. Zpravidla je velmi stručný. Naopak motivační dopis by měl mít všechny parametry klasického dopisu. Dnes sice vše funguje elektronicky, ale často v motivační dopise uvádíme v hlavičce i adresu společnosti a osobu, které je dopis posílán. Bohužel stále hodně lidí, i z řad personalistů, nerozlišuje mezi průvodním a motivačním dopisem. 

 

Každý krok, který uděláte navíc, když se ucházíte o vysněné pracovní místo, vám může pomoct od konkurence, která se na práci hlásí taky. Proto, když se personalistovi dostanou do ruky dvě takřka identická CV, může právě motivační dopis rozhodnout, kterého kandidáta pozve na pohovor. Ten však musí dávat hlavu a patu měl by dokázat zanechat na personalistovi pozitivní dojem.

 

Délka motivačního dopisu by neměla být delší než tři ods

tavce. Je zbytečné v dopise kopírovat to samé, co máte v CV. Měli byste si dopis rozdělit na tři části:

  • úvod: napište oslovení a v krátkosti popište proč na tuto pozici reagujete, co vás na ní zaujalo nebo na firmě, do které se hlásíte
  • v druhém odstavci se věnujte tomu, jaké máte zkušenosti a hlavně co konkrétního se vám podařilo ve vašich předchozích zaměstnáních a jaké máte profesní cíle nebo jak byste mohli být užiteční na pozici, o kterou máte zájem. 
  • na závěr nezapomeňte poděkovat a uvést včetně podpisu i vaše kontaktní údaje

 

Častou chybou v psaní motivačního dopisu je kopírování. Pokud opravdu o novu práci stojíte, budete si muset udělat čas a motivační dopis pro každou společnost napsat zvlášť. Minimálně pokaždé změňte oslovení a úvod.